Boby, sojové boby

Boby jsou výživnou, sytou a levnou potravinou, která se díky nízkému obsahu tuku a dostatku vlákniny výborně hodí do vyváženého jídelníčku. Vyloupané boby jsou zdrojem betakarotenu, který se v organismu přeměňuje na vitamin A, a obsahují také určité množství železa, niacinu, vitaminu C a vitaminu E. Malá (100 g) porce dodá tělu víc než čtvrtinu doporučené denní dávky fosforu, který mimo jiné přispívá k zachování zdravých kostí a zubů. Boby jsou navíc bohaté na stravitelnou VLÁKNINU, která napomáhá snížení cholesterolu v krvi.
Stejně jako ostatní luštěniny jsou i boby zdrojem bílkovin. Pokud je kombinujeme s potravinami ze skupiny obilnin, například s těstovinami nebo rýží, získáme z nich rostlinné bílkoviny, které mohou plně nahradit bílkoviny z živočišných zdrojů, například z masa nebo vajec.

Čerstvé boby mají světle zelenou nebo smetanovou barvu a nejlepší jsou koncem jara a začátkem létá. Lusky by měly být chřupavé a jasně zelené; hnědé skvrny jsou příznakem hniloby. Nejchutnější jsou mladé lusky, které nejsou silnější než prst a na délku měří přibližně 7,5 cm. Takové plody můžeme vařit a jíst celé. Zralé boby mají lusky až 30 cm dlouhé; před vařením je musíme vyloupat. Boby se dají jíst teplé nebo studené.

Když je zbavíme tuhé vnější slupky, můžeme je rozvařit na kaši, kterou pak zahušťujeme polévky a dušená jídla.

Zmrazováním výživná hodnota bobů nijak zvlášť neutrpí, ale při nakládání se obvykle ničí vitamin C. Sušené boby před vařením namočíme na sedm nebo osm hodin do vody, pak je důkladně propláchneme a asi 40 minut vaříme do měka. Před podáváním lusky jemně zmáčkneme mezi palcem a ukazováčkem, aby semena vyklouzla z tuhé slupky. Dlouhým vařením se nestravitelné cukry obsažené v sušených bobech částečně ničí, čímž se snižuje riziko nadýmání. Tvorbě plynů ve střevech pomůže zabránit také některé koření: zázvor, fenyld, bobkový list nebo kmín.