Jablka

Neexistuje lepší a zdravější svačina než syrové jablko - strčí se do kapsy, je syté, šťavnaté a osvěžující. Některé druhy jsou dobrým zdrojem vitaminu C, což je antioxidant důležitý pro správnou činnost imunitního systému. Jablka mají zároveň poměrně málo kalorií a vysoký obsah fruktózy. Tento jednoduchý cukr je sladší než sacharóza (hlavní složka řepného a třtinového cukru) a vstřebává se pomaleji, čímž napomáhá udržení stálé hladiny cukru v krvi.
V lidovém léčitelství jsou zralá syrová jablka tradičním prostředkem proti zácpě, kdežto dušená jablka pomáhají proti průjmu a gastroenteritidě. Jablka se používají také do obkladů při zánětech kůže.

Jak vybrat jablka
Vyhledávejte jablka pevná na dotek, bez hnědých skvrn. Menší druhy nebývají přezrálé tak často jako velké. Naše jablka mají nejlepší chuť, vůni i strukturu na podzim, v době, kdy dozrávají. Jablek existují tisíce druhů; například v České republice je na prodej povoleno pěstovat asi šedesát odrůd, ale jen nepatrný zlomek z této nabídky je běžně dostupný. Rozhodně se ale vyplatí zapátrat po tradičních aromatických druzích, jako je Matčino či Cornwaldské hřebíčkové. Tvarem ani velikostí nejsou tak pravidelná jako dovezené odrůdy Granny Smith a Golden Delicious, ale pro jejich chuť a strukturu stojí za to obětovat trochu námahy.
Mimo sezonu si kupujeme bud' jablka dovážená nebo skladovaná v chladu a v prostředí s chemicky sníženou hladinou kyslíku. Tím se zabraňuje přirozenému dozrávání a jablka vydrží několik měsíců, aniž by zhnědla. Když se pak ovoce na regálech v zelinářství nebo v samoobsluze dostane do prostředí s normální teplotou a hladinou kyslíku, zrání se opět rozbíhá a jablka mnohdy rychle měknou. V roce 1989 se v USA a v Evropě vedly rozsáhlé diskuse o možném karcinogenním účinku Alaru, přípravku používaného k zvýšení plodnosti jabloní. Někteří vědci sice toto nebezpečí zpochybňovali, ale pod tlakem veřejného mínění byl Alar po celétn světě stažen z trhu.

SUŠENÁ JABLKA
Už v době kamenné si člověk pochutnával na čerstvých i sušených jablkách a nedali na ně dopustit ani Egypťané ve 12. století př. n. 1. Američtí osadníci oceňovali především trvanlivost tohoto ovoce - proto byla jabloň jednou z prvních plodin, kterou v Novém světě zasadili.
Sušení je jedním z nejstarších způsobů konzervace. Středověké hospodyně navlékaly kolečka jablek na šňůry a zavěšovaly je na stropní trámy - dnes se plátky vystaví výparům z hořící síry, aby nehnědly, a pak se suší na drátěných roštech na slunci. Vysušením se přírodní cukry koncentrují a sušená jablka jsou pak zdrojem sacharidů rychle přeměnitelných na energii, což oceňují zejména sportovci. Však také obsahují šestkrát víc kalorií než čerstvá jablka. Tyto měkké kožovité srpečky nám dodávají hodně vlákniny a něco málo železa. Všechen vitamin C se ale při sušení ztrácí.